Stručná historie hornické kaple

Kaple Nejsvětější Trojice u obce Švařec je státem chráněnou nemovitou kulturní památkou (číslo ÚSKP: 34473/7-4139). Doba vzniku kaple není známa, nicméně její sepětí s důlními aktivitami v okolí napovídá, že je nutno hledat kořeny stavby ve 13. století. V blízkém okolí kaple je známo několik středověkých důlních děl, zejména lokalita Havírna (cca 1 km vzdušnou trasou na JV).

Prvá písemná zmínka se hlásí až do roku 1582. Nynější podobu kapli vtiskly zejména dvě přestavby z 18. století (prvá proběhla kolem roku 1700, druhá v 60. letech). Kaple je navýšena o úsek zdiva prolomený půlkruhovými okny, vzniká stávající hudební kruchta a západní předsíň. V roce 1857 kapli opravil hrabě Mitrovský, ovšem k zásadní změně kaple nedošlo. Během 2. světové války kaple patrně utrpěla, neboť už v roce 1946 je nad lodí vyzdvižen nový krov. Na jeho stavbu bylo použito velmi kvalitní dřevo. K severní stěně kaple původně přiléhal svah. V 50. letech došlo k jeho odkopání a vzniku úzké uličky zpevněné tarasní kamennou zdí.


Historie hornické kaple Nejsvětější Trojice

Malebná lidová kaplička, zasvěcená Nejsvětější Trojici (Bůh Otec, Syn a Duch svatý) zabírá plochu nenápadné terasy, vypínající se nad Brťovským potokem, zhruba půl kilometru východně od obce Švařec při silnici na Brťoví. Byť první písemná zmínka o obci pochází již z roku 1346, kdy náleží i se sousední obcí Koroužné pod panství pánů z Kamene (dnešní Zubštejn), o existenci kostelíka se dovídáme z pramenů o dvě století mladších. Ke konci 16. století se Švařec uvádí s kostelním podacím (tedy právem dosazovat kněze). Z takto nenápadné zmínky se tedy dozvídáme, že ves disponuje sakrální stavbou. Přímo o kapli však hovoří údaje ještě mladšího data. Kaple byla v roce 1596 při prodeji pernštejnského panství filiální a náležela pod doubravnickou faru (tak ještě roku 1771), později byla přifařena ke Štěpánovu nad Svratkou. Zmínka o kostelním podací z let 1582 a 1596 nutně neznamená, že kostel byl farním, což platí i pro středověkou epochu.

V roce 1708 se tu povoluje konání mší svatých. Tento rok odkazuje na dobu raně barokní přestavby, z jejíhož období dostává kaplička např. dnešní půlkruhová okna. Z počátku 18. století také pochází stručný soupis inventáře kaple - dvoje jednokřídlé dveře, čtyři malá okna s okenicemi, cihelná dlažba, strop s omítaným podhledem, dvě lavice, kazatelna a dřevěná kruchta. Z 18. století pochází i řezbářsky náročně provedený hlavní oltář.

Údajně nejstarší vyobrazení stavby pochází z roku 1798, objevilo se v 1. sešitu Moravských pohledů (Mährische Aussichten) Jana Nepomuka hraběte Mitrovského. Autorem zdejších mědirytin je Franz Adalbert Conrad von Hötzendorf, který je vytvořil na přelomu let 1798-1799. Uvádí se, že toto dílo zůstalo nedokončené vlivem smrti Jana Nepomuka Mitrovského, jenž zemřel roku 1799. Bohužel uložení tohoto díla není známo a pokusy o jeho dohledání zůstaly bez výsledku.

Někteří autoři a zvláště pak Jan Tenora píší o razantní přestavbě kaple v roce 1857, na níž se měl podílet i hrabě Vladimír Mitrovský. Bohužel v případě švařecké kaple dnes nejsme schopni identifikovat konstrukce, které bychom mohli stavební obnově doby Vladimíra Mitrovského přiřknout. Zcela jednoznačně nebyla tehdy vybudována západní vstupní předsíň. Ta je podle závěrů dendrochronologického datování o necelých sto let starší. Práce z doby hraběte Mitrovského měly pravděpodobně charakter údržby.

Původně severní svah "objímal" přiléhající stěnu kapličky, v místech, kde dnes procházíme úzkou soutkou. Přímo ze svahu se také chodívalo do patra předsíně a odtud na hudební kruchtu. Během 50. let došlo k odkopání svahu, vzniku zděného tarasu a tedy i zmíněné úzké uličky.

V éře divokých 90. let kapličku dvakrát navštívili zloději a uloupili, resp. rozbili vybavení kaple. Tento barbarský čin se dosud nepodařilo vyřešit.

Důležitým fenoménem dějin Švařce je středověké dolování stříbra, s nímž se počátky švařecké kaple běžně spojují (v pověstech i vážně míněných pracích). Spolehlivé údaje o hornických pracích z okolí máme sice až ze století čtrnáctého, ale počátky kutání spadají již do hlubokého údobí předcházejícího století. Král Václav I. musel ke konci svého života řešit neoprávněný zábor stříbrných dolů, patřících doubravnickému klášteru, jemuž měl způsobit újmu Jimram z Medlova se svým tchánem Sigfridem. Král na žalobu odpověděl pověřením kastelána hradu Veveří, aby celou situaci prověřil. Konkrétně se v textu hovoří o "montem argenti, qui in territorio prepositi et claustri iam prenominati inventus esse dicitur". Zda se tato blíže nelokalizovaná informace týká stříbrných dolů u Švařce či polohy úplně jiné, dnes nejsme schopni jednoznačně odpovědět. Zmíněná středověká listina je na přesnější informace skoupá. O hornické činnosti poblíž Švařce pojednává listina z roku 1350 a 1352. Archeologické nálezy nedaleko kaple datují hornický ruch na zdejších svazích zejména do 2. poloviny 13. a 1. poloviny 14. století. Na konci 15. století dostává Vilém z Pernštejna povolení otevřít stará či založit nová důlní díla. Jakou intenzitu mělo dobývání drahých kovů od konce 15. přes 16. století, nevíme.

Stopy středověké těžby drahých kovů, příp. železa, v bezprostředním okolí kaple, se bohužel nedochovaly, stejně jako pozůstatky případné hornické vesnice, kterou v okolí rovněž předpokládáme. Jejím zánikem zůstala kaplička opuštěná mimo zástavbu vlastní obce Švařec, již obyvatelé založili na březích řeky Švarcavy (dnes Svratky).

Kaple Nejsvětější Trojice představuje ukázku lidové architektury. Již při zběžném pohledu na stavbu vyniknou některá její specifika. Například oproti ostatním kostelům stavba postrádá věž, sakristii a především architektonicky vymezený presbytář (kněžiště). Ten mívá většinou formu oblou (apsida), polygonální či kvadratickou, oproti lodi zúženou. V porovnání s např. známým kostelíkem ve Vítochově také jasně vyvstane rozdíl v poloze švařecké kaple, ukryté v hlubokém údolíčku, viditelnou jen kolem procházejícím. Její poloha však sotva bude náhodná. Není bez zajímavosti, že síť úvozů spojovala švařeckou kapli s polohami, kde víme, že se ve středověku dolovalo stříbro. A tak se opět dostáváme zpět k hornictví, pravé stříbrné tepně zdejšího krásného, ale drsného kraje. A tak přece jen mají lidové pověsti částečně pravdu - u Švařce stojí hornická kaple.


20. století

1946 - výstavba nového krovu nad kaplí, přičemž došlo k využití prvků staršího krovu

1957 - konstatuje se, že kostelík je zavalen svahem a zdivo je dotováno vlhkostí. Zároveň v této době neslouží kaple k pravidelným bohoslužbám. Svah postupně odkopán a zpevněn tarasní zdí z lomového kamene.

1958 - návrh na opravu vížky s bání a její oprava svépomocí. Místní obyvatelé poskytly pro opravu prkna a šindel

1971 - o kapli se v dokumentech píše jako o nejhodnotnějším kostelíku štěpánovské farnosti. Ze zámku v Náměšti nad Oslavou byly dovezeny šestihranné dlaždice určené k doplnění podlahy otevřené předsíňky.

1983 - jedna z dalších oprav vnějších fasád kaple

1991 - povolena elektrifikace kaple, což bylo realizováno o dva roky později po jejím vykradení

10. - 14. října 1993 - někdy v těchto dnech kapli vyloupili neznámí zloději. Zmizel oltářní obraz Nejsvětější Trojice (z roku 1715) a nad ním se nacházející obraz sv. Jana Nepomuckého s baretem na hlavě (1715). Oltář pochází z 30. 40. let 18. století.

30.1. - 3.2. 1994 - druhé vykradení kaple. Zmizeli dva andělíci z oltáře a obraz Panny Marie s Jezulátkem. Oltář byl poničen.

1996 - do horní části oltáře byla vsazena kopie odcizeného obrazu sv. Jana Nepomuckého


Literatura o kapli:

Jurman, H. 1983: Chráněná památka ve Švařci. In: Lidová demokracie 28. února 1983, s. 3.

Jurman, H. 2000: Bystřicko. Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. Tišnov: Sursum, s. 241.

Pavelka, J. 1948: Ještě o švařeckém kostelíku. In: Naše Horácko roč. II, číslo 13, s. 4.

Š. O. 1948: Švařecký kostelíček. In: Naše Horácko roč. II, číslo 11, s. 3.

Tenora, J. 1907: Vlastivěda moravská. Bystřický (n. P.) okres. Brno: Musejní spolek, s. 224-225

Večeřa, J. 2019: Zapomenutá švařecká kaplička. In: Bystřicko. Zpravodaj Města Bystřice nad Pernštejnem a Mikroregionu Bystřicko, březen 2019, roč. XIV., s. 16. Dostupné online: https://www.bystricenp.cz/data/File/noviny/2019/BŘEZEN%202019%20www.pdf

Wolný, G. 1858: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Abtheilung 2, Brünner diöcese, s. 375.


Pozn. Údaje čerpány zejména z práce: G. Wolný, Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Abtheilung 2, Brünner diöcese. Brünn 1858, s. 375.